• Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl OZE: 12,97 %

9.5.2017, 14:08

Vítěz Obnovitelného desetiletí v kategorii Chytrá energie měst a obcí.

   Obyvatelé obce Kněžice se rozhodli vrátit ke kořenům a žít v rovnováze s přírodou. Velká část odpadních surovin (včetně posečené trávy či shrabaného listí) se zde využívá pro výrobu tepla i elektřiny v bioplynové stanici, která nahrazuje i čističku odpadních vod.

   Projekt lze přirovnat k logice myšlení a praxi konání našich venkovských předků. V dnešní, technické a technologické současnosti to znamená „trochu oprášit“ podstatu sedláckého uvažování a v jeho způsobu se vrátit k historickému obrazu vesnice, kdy si naši dědové a pradědové bez problémů denně opatřovali zdroje energie sami ve svém okolí, a to léty prověřeným, důmyslným ročním koloběhem přírodě blízkých činností spojených s pěstováním rostlin, výživou zvířat i zpracováním kompostovatelných přírodních odpadů.

   Dnes je samozřejmě jiná doba, ale pokud jde o energie, potraviny a přírodu je to totéž. Přejeme si mít teplý domov, dobré a kvalitní jídlo a k tomu krásnou, nezničenou přírodu a navíc to vše chceme dát do souladu se současným trendem udržitelného rozvoje. Úvahy o tom všem se v malé české polabské vesnici Kněžice u Městce Králové honily hlavami místních usedlíků v době každoročních podzimních a zimních kouřových spadů z odfukujících domácích hnědouhelných kotlů, mezi hromadami na návsích volně tlejících větví a posekané trávy i namnoze přetékajících domácích žump do odtoků povrchových vod. Nakonec tato nespokojenost vyústila do řešení.

   Původní koncept zahrnoval ekologické, ale i ekonomické aspekty, zaměstnanost a zlepšení životních podmínek v obci. Kněžice šetří 11.000 tun CO2 za rok, zadržuje vodu v přírodě (produkuje 23.000 m3 digestátu, kterým se hnojí pole), finanční toky za tepelnou energii zůstávají v regionu a zaměstnává 5 obyvatel z obce. Tak vznikl projekt energeticky soběstačné obce, kde se z převážné části přeměňují odpadní suroviny na bioplyn a v kombinaci s přímým spalováním fytomasy pak utváří uzavřený energetický kruh, z něhož vystupuje elektřina jako zpeněžované zboží pro veřejnost a teplo pro místní spotřebu obyvatel obce. Energeticky vyčerpaný zbytek z výroby bioplynu a popel z kotelny se vrací jako hnojivý komponent na pole.

   Bioplynovou stanici obec zvolila, protože jim řeší několik problémů najednou. Jednak nahrazuje čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Kněžice mají pět set obyvatel, ovšem sto z nich žije mimo, ve dvou místních částech a pro ně by kanalizaci vybudovat nemohla. Takže si řekli, proč odpad nevyvážet i z Kněžic, když už na to bude mít techniku, a nevyužívat ho v bioplynové stanici. Samozřejmě to sehrálo významnou roli v ekonomice celého projektu. Investiční náklady projektu sice byly obrovské, odečtení nákladů na kanalizaci a čističku znamená zhruba 45 milionů úsporu. Obec šla ale dál a řekla si, že takto bude likvidovat i veškeré biologické odpady, tzn. posečenou trávu z obecních ploch, kterých má asi 10 hektarů, což není málo, také shrabané listí, odpady z domácností, jídelen atd.

   Co se týká ekonomiky projektu, tak celé dílo stálo 138 milionů korun, je tu ovšem několik ale. Obec v té době nebyla plátcem, takže to bylo včetně DPH. Když daň z přidané hodnoty odečteme, sníží se cena o 19 %. A když se odečte už zmíněná čistírna a kanalizace, dostaneme se o dalších 40 milionů níže. Pak už cena nevypadá tak hrozivě, protože vzniklo hodnotné dílo s tepelným výkonem 1,6 megawatt a elektrickým výkonem 330 kilowatt. A díky tomu, že se obci podařilo získat 83,7 milionů z Evropského fondu regionálního rozvoje a 11,1 milionů od Státního fondu životního prostředí, návratnost zbylých 43,2 milionů, které musela dát ze svých zdrojů, má spočítanou na zhruba 15 let.

   Projekt ovlivnil naprosto zásadně ovzduší v obci Kněžice a je to znát i při chůzi po obci. Před realizací projektu v době inverze, se po ránu při roztápění kotlů válela oblaka kouře po zemi, dnes je tento problém vyřešený díky systémem ESO.

   V současné době obec plánuje rozšíření systému o suchou fermentaci, aby bylo možné využít biologicky rozložitelné odpady s obsahem písku, kamení a jiných částic, které v mokré stávající části jsou nepoužitelné.