Evropa může vyrábět veškerou elektřinu jen ze slunce a větru, tvrdí profesor z Heidelbergu

  • Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl OZE: 12,97 %

22.2.2014, 17:26

Kombinace slunečních a větrných elektráren zhruba v poměru 70 ku 30 by dokázala zajistit stoprocentně výrobu elektřiny v celé Evropě, tvrdí profesor environmentální fyziky z univerzity v Heidelbergu Ulrich Platt v rozhovoru pro týdeník Respekt.

  Podle profesora Platta, který je na heidelberské univerzitě ředitelem Ústavu pro environmentální fyziku, by uvedené řešení bylo možné v Evropě vybudovat během dvaceti let bez významných dopadů na cenu elektřiny. „Potřebujeme solární zdroje o špičkovém výkonu zhruba 2400 GW a větrné zdroje o špičkovém výkonu asi 1000 GW. Fotovoltaické zdroje pak vycházejí velmi zhruba na čtyři biliony (4000 miliard) eur. Vítr vyžaduje další bilion eur. U zařízení na ukládání energie hodně záleží na tom, o jakou technologii by šlo. Cenové rozmezí se pohybuje od desítek do stovek miliard,“ řekl Platt v rozhovoru s tím, že cenu elektřiny by tato koncepce ovlivnila maximálně v řádu centů za kWh elektřiny. To je například při nejistých výhledech cen elektřiny z jádra určitě přinejmenším i ekonomicky zajímavá možnost.

Problémem by neměla být podle odborníka z Heidelbergu ani plocha, kterou by výstavba dalších slunečních elektráren potřebovala. „Fotovoltaické zdroje by pokryly asi 15 tisíc čtverečních kilometrů, tedy přibližně čtverec o hraně 122 km. Lze odhadnout, že je to méně než plocha střech orientovaných k jihu. Jinými slovy, kdybychom v Evropě pro solární panely využili všechny vhodně natočené střechy, úplně by to jako fotovoltaika stačilo,“ je přesvědčen profesor Platt. Větrné elektrárny by podle jeho předpokladu měly být zase budovány především podél severního mořského pobřeží Evropy. „Zajímavé v této souvislosti je, že energetické plodiny, jako je třeba řepka, se v Německu sklízí na ploše více než 20 tisíc čtverečních kilometrů. Kdybychom na ní místo biopaliv „pěstovali“ solární panely, získávali bychom energii s mnohem větší účinností. U současné fotovoltaiky je účinnost přeměny energie až 20 procent, u rostlin maximálně 2 procenta,“ nastínil další srovnání časopisu Platt.

Vybudování společné evropské energetické sítě by také podle Platta významně pomohlo vyřešit otázku akumulace vyrobené elektřiny, protože výroba a spotřeba se v různých částech kontinentu do jisté míry vyrovnávají. „Pokud bude úložiště energie fungovat pro celý kontinent, pak by mělo být schopno zásobovat elektřinou celou Evropu po dobu jednoho týdne. Kdyby na týden přestalo svítit slunce a foukat vítr, měly by veškerou spotřebu elektřiny pokrýt čistě jen tyto zásoby,“ tvrdí vědec.