Záporných cen elektřiny přibývá, jejich dopad je však malý

  • Stav k 31. 12. 2016
  • Počet FVE v ČR: 28 324
  • Celkový výkon: 2 128,48 MWe
  • Výroba elektřiny: 2 244 194,8 MWh
  • Podíl OZE: 12,97 %

29.1.2015, 12:25

Počet případů, kdy na trhu dojde k dosažení tzv. záporné ceny elektřiny, se postupně zvyšuje. V loňském roce se tak stalo celkem 42 krát, tedy ve více než čtyřiceti hodinách byla cena záporná, navíc ve třech případech dosáhla cena nulové hodnoty. Nejvíce hodin se zápornou cenou bylo v prosinci. Nejnižší ceny bylo dosaženo 17. srpna od tří do čtyř hodin odpoledne: -713,85 Kč/MWh. Ani v tomto případě nebyl dopad na ekonomiku FVE nijak dramatický. Například pro elektrárnu o výkonu 1 MWp v režimu výkupních cen to znamenalo ztrátu 400 korun.

Záporné ceny vznikají, když je dosaženo převisu poptávky po elektřině nad její nabídkou v dané obchodní hodině na trhu s elektřinou. Zda dojde k dosažené záporné ceny, lze zjistit den předem (po 13 hod), kdy se uzavírají obchody s  na následující den a to na webových stránkách OTE - Operátora trhu s elektřinou.

Podle současné právní úpravy platí, že pokud na denním trhu elektřinou dojde k sesouhlasení záporné (hodinové) ceny elektřiny, podporovaní výrobci v režimu výkupních cen platí v případě, že dodají v dotčených hodinách elektřinu do sítě pokutu ve výši záporné ceny za kWh krát množství dodané elektřiny v dané hodině. Tedy pokud je záporná cena např. 0,5 Kč/kWh, sníží se výkupní cena pro konkrétní hodinu třeba u FVE z roku 2010 z 12 Kč na 11,5 Kč/kWh. Ustanovení se netýká výrobců v režimu zeleného bonusu, kterým nezaniká nárok na podporu, ani nejsou povinni platit za záporné ceny.

Faktorů, které způsobují dosažení záporné ceny je několik. Vzniká např. kombinací dne pracovního klidu, kdy je slunečné počasí společně s nižší teplotou (typicky prodloužený podzimní víkend). Trend dosahování záporných cen je rok od roku vzrůstající, což souvisí především s nárůstem množství OZE v ČR i v okolních státech, zejména v Německu.